104 fotek, březen až červen 2015, 74 zobrazení, 27 komentářů | příroda
Album navazuje na PR Údolí Brtnice z loňského roku. Některé druhy se opakují, většina je však nových.
Došlo k významné události - konečně, se zpožděním 20-30 let, byla provedena redukce dřevin. Nejvzácnější druhy, které v důsledku nečinnosti při správě a údržbě údolí již vyhynuly, se nevrátí, ale alespoň nepokračuje další znehodnocování území. Zásah rovněž nebyl tak razantní a na takové ploše, jak doporučovali odborníci ve svých studiích. http://www.forumochranyprirody.cz/realizace-projektu-na-podporu-biodiverzity-z-opzp-na-vysocine-resenych-krajem-vysocina-obnova-suchyc
Hospodářsky využívané louky v nivě řeky si přímo říkají o mozaikovitou seč, která zde není praktikována. Povinná četba pro úředníky na odborech životního prostředí: M. Konvička a kol. - Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. Část 5.3. Stanoviště a péče o ně. Vlhké až mezofilní louky a pastviny. Regulační management - seč - vždy a za všech okolností mozaikovitá.
60 fotek, 8.5.2015, 107 zobrazení, 35 komentářů | příroda
Dne 8.5.2015 jsme navštívili s rajčatovým kolegou http://slavek-m.rajce.idnes.cz NP Podyjí. Slávek zveřejnil své fotky již dříve, já jsem si jejich zpracování nechal na dlouhé zimní večery. Kdo si pozorně prohlédne obě galerie, najde zde i stejné objekty.
Termín nám celkem vyšel, neboť orchideje ještě neodkvetly a pestrokředleci a jasoni byli na začátku líhnutí a zastihli jsme čerstvé exempláře.
10 fotek, 2.11.2015, 52 zobrazení, 9 komentářů | příroda
Jméno alba není zaklínadlo, ale latinský název mloka skvrnitého východního. Potkal jsem ho při letošní poslední návštěvě NP Podyjí dne 2.11.2015 přímo na turistické cestě Havraníky - Šobes v listnatém lese na severním svahu údolí nedaleko studánky pod lipami. Mlok je velice chladnomilný. Ještě ve 12.00 hod. byla na trávě u řeky v nejhlubší části údolí, kam se již nedostane slunce, jinovatka. Odpoledne se teplota v zastíněmém lese pohybovala kolem 10 st. Při nočních teplotách kolem nuly je mlok zřejmě aktivní již jenom přes den, nebo zrovna hledal místo k zazimování. Na Biolibu jsou však fotografie mloka i z pozdější doby - až do prosince, takže k zimování ho možná přinutí až celodenní mráz.
51 fotek, září 2012 až září 2015, 148 zobrazení, 1 komentář | cestování, příroda
Zájezd byl náhodně vybraný z katalogu, motýly jsem neplánoval. Ostrov Vis byl již za II. sv. války základnou jugoslávských partizánů a po ní se až do r. 1989 stal základnou jugoslávské armády. Mimo místních obyvatel tam nikdo neměl přístup. Zpřístupněn byl až po r. 1992, kdy jej armáda opustila. Dalo by se říci, že pro přírodu to byl ideální stav a zůstala neporušená. Skutečnost však je jiná. Protože všechny aktivity obyvatel byly armádou omezeny, začali jej obyvatelé opouštět. Tím upadalo tradiční zemědělství na malých terasovitých políčkách a zvláště pastevectví. Z mnohatisícových stád zbylo do letošního roku 600 ks, což je na ostrov o rozloze 90 km2 žalostně málo. A je zde stejný problém, jako všude jinde - zarůstání. Zdálky jsou sice vidět terasovitá políčka a kamenné zídky okolo pastvin, při přiblížení je pak patrné, že již nejsou obhospodařované a zarůstají borovicí, jalovcem a křovinami. Možná proto jsem zde již neviděl okáče skalní a metlicové. Proto jsem použil fotky z ostrova Cres z r. 2012.
Estivace - letní obdoba zimní hybernace. Živočich zpomalí životní pochody a upadá do ztrnulosti, aby překonal nepříznivé období vedra a sucha.
Největší klenot, ostruhák jižní, si zasloužil samostatnou galerii zde http://vrbamiroslav.rajce.idnes.cz/Ostruhak_jizni_Charaxes_jasius_na_chorvatskych_ostrovech_5._-_11.9.2015/
23 fotek, září 2015, 211 zobrazení, 2 komentáře | cestování, příroda
Od 5.9.2015 do 12.9.2015 jsem byl na dovolené na chorvatském ostrově Vis. Zrovna se zde začala líhnout II. generace ostruháků jižních. Je to největší evropský dení motýl. Opravdu velké jsou však pouze samice. Samci dosahují velikosti např. našich otakárků. Po dřívějších zkušenostech z ostrova Brač jsem věděl, že ostruhák je velmi plachý a jen velice obtížně se k němu dá přiblížit na méně než 2-3 m. Proto jsem si ani nebral zrcadlovku, ke které mám pouze makroobjektiv, ale kompakt s 60x zoomem který dokáže motýla přiblížit i z větší vzdálenosti i za cenu toho, že fotky nejsou tak kvalitní. Měl jsem i štěstí, protože ihned za hotelem jsem našel fíkovník s přezrálými fíky a rohovník s vytékající mízou, ke kterým se ostruháci slétali (nesají na květech, ale na pevných látkách - ovoci, výkalech apod. - jako naši batolci a bělopásci, se kterými jsou příbuzní). V širším okolí jsem již nic podobného neobjevil a tak se sem slétaly desítky motýlů z okolních svahů, na kterých rostla živná rostlina planika obecná - arbutus unedo. Je zajímavé, že na chorvatské pevnině jsem za mnoho let, kdy tam jezdím v době výskytu ostruháků, ještě žádného neviděl. Pevninské pobřeží je již zřejmě tak zarostlé borovicí, že se tam planika neudržela. Na rozdíl od Francie a Itálie, kde ostruháci létali i hlouběji ve vnitrozemí.
Ostruhák zde má dvě generace. První létá v květu a červnu, druhá v srpnu a září. První motýli II. gen. se však líhnou až v posledních dnech srpna, takže v hlavní turistické sezoně v červenci a srpnu jej téměř nezastihnete.
29 fotek, léto 2015, 147 zobrazení, 7 komentářů | příroda
Kudlanka nábožná je teplomilný druh hmyzu, žijící hlavně v jižní Evropě. U nás se vyskytoval na jižní Moravě, nyní se šíří dále na sever a do Čech. Nejblíže od Jihlavy jsem ji nacházel ve Znojmě na Hradišťských terasách. Dne 26.8.2015 jsem se cestou do Lednice zastavil ve Znojmě pod přehradou na parkovišti u Obří hlavy. Při cestě na Hradišťské terasy jsem asi po třech minutách od zaparkování našel prvního samce kudlanky na zdi muzea motorismu, které k parkovišti přiléhá. Protože při slétnutí ze zdi by se ocitl na rušné silnici kde by mu hrozilo přejetí, přenesl jsem jej na terasy mimo dosah aut, kde jsem jej vyfotil. Při další návštěvě 17.9.2015 jsme našli samici na plotě o několik desítek metrů dále. Při procházení Hradišťských teras jsme našli během dvou hodin 15 ks samců a dvě samice.
42 fotek, 21.8.2015, 54 zobrazení, 1 komentář | příroda
Po ochlazení a deštích se objevily samice okáče voňavkového, kterým již dozrála vajíčka a začaly klást. Kladly i samice okáče medyňkového, těch však již bylo méně - zřejmě ukončují kladení dříve. Souvisí to se skutečností, že u okáče medyňkového přezimují housenky ve třetím instaru a u okáče voňavkového přezimují housenky ještě ve vajíčku s líhnou se až na jaře. Motýli se však u obou druhů začínají líhnout téměř ve stejnou dobu - koncem června.
10 fotek, 22.6.2015, 100 zobrazení, 7 komentářů | příroda
Perleťovec severní přežil v PR V Lísovech u Jihlávky od poslední doby ledové. Jedná se o glaciální relikt. Těžiště výskytu v současnosti je hlavně v severní Evropě. V ČR žije na rašeleništích v západních a jižních Čechách. V Lísovech na Vysočině žil nepovšimnut desítky tisíc let až byl objeven teprve v r. 2011. PR V Lísovech byla vyhlášena již v r. 1997 z důvodu ochrany vlhkých rašelinných luk a mokřadů. O perleťovci zde se nevědělo dalších čtrnáct let.
5 fotek, 22.7.2015, 148 zobrazení, 5 komentářů | příroda
Dne 22. července 2015 jsem nechtěl věřit vlastním uším, když jsem několik desítek metrů od svého bydliště uslyšel hlasitý koncert cikády, tak typický pro Středomoří. Po hlase jsem šel k jabloni, odkud vycházel, a tam jsem uviděl ve výšce asi 5 m velkou cikádu. Po chvíli pozorování seděl samec stále na stejném místě. Proto jsem si řekl, že snad ještě několik minut vydrží a rozhodl jsem se zajít pro foťák. Po návratu byl stále na stejném místě a podařilo se mi jej i ve velké výšce kompaktem s 60x zoomem vyfotit.
Původně jsem se domníval, že se jedná o cikádu viničnou, po konzultaci s odborníky se téměř jistě jedná a Lyristes plebejus. Do Jihlavy se dostala zřejmě zavlečením v zemině s rostlinami nebo přicestovala z jihu dopravními prostředky. Na místě se jí zřejmě zalíbilo, slýchával jsem ji ještě několik dní, naposledy 6.8.2015. Jedná se zřejmě o první pozorování tohoto druhu v ČR.
19 fotek, 28.7.2015, 85 zobrazení, 3 komentáře | příroda
Dne 28.7.2015 jsem v NP Podyjí fotil velké okáče. Jednalo se o okáče medyňkového, ovsového a kostřavového. Zcela chyběl okáč voňavkový, který již zřejmě estivuje - zachoval si životní cyklus obvyklý ve Středomoří, odkud se k nám rozšířil. Nepříznivé letní období, kdy je vegetace uschlá vlivem velkých veder a sucha a motýli ani housenky namají dostatek potravy, přečkává dospělý motýl ve stavu letního spánku. Opět se probudí s příchodem chladnějšího počasí koncem srpna a začátkem září, kdy teprve samice začínají klást vajíčka, která jim teprve nyní začínají dozrávat. Tuto estivaci prodělávají i některé naše druhy - žluťásek řešetlákový, babočka osiková a babočka jilmová. Ty však přečkávají zimu jako dospělí motýli a vajíčka kladou až na jaře příštího roku. Hybernují proto z jiného důvodu.
14 fotek, 17.6.2015, 86 zobrazení, 10 komentářů | příroda
Bělopásek tavolníkový v NPP Ruda u Horusického rybníka poblíž Veselí nad Lužnicí v jižních Čechách dne 17.6.2015. Byly zde kusy již trochu olétané i úplně čerstvě vylíhlé. Sezona bělopásků je tedy v plném proudu.
32 fotek, 11.6.2015, 71 zobrazení, 16 komentářů | příroda
Z návštěvy vinice Šobes cestou z Havraníků přes Havranické vřesoviště. Vřesoviště i vinice byly vzhledem k vedrům a nedostatku srážek již značně vyschlé. Urychlil se tím však vývoj druhů rostlin a hmyzu, které se v průměrných letech objevují i o několik týdnů později.
43 fotek, 1.6.2015, 138 zobrazení, 49 komentářů | příroda
Po roce opět za tesaříky a roháči v Lednici. Letos již 1.6.2015. Měl jsem obavy, zda ještě není příliš brzo a brouky již zastihnu. Zámecký park opět nezklamal a byli v plném počtu. Nenašel jsem pouze samici tesaříka.
Populace jsou zde tak početné, že brouci se zde dají najít od května do září.
46 fotek, 11.10.2014, 169 zobrazení, 14 komentářů | makro, příroda
11.10.2014 jsme navštívili Havranické vřesoviště. Hlavním cílem byl hmyz, hlavně pabourovec jestřábníkový, ale vzhledem k počasí - po celou dobu byla mlha a hustě mrholilo - se hmyz nekonal. Byl jsem však překvapen rozkvetlým vřesovišťem plným hub. Vyskytovaly se zde typicky jarní - koniklec velkokvětý, přes letní - smil písečný až po podzimní - vřes. Vzhledem k tomu, že jsem zde byl v červenci, kdy byla veškeré vegetace uschlá a téměř nic nekvetlo, mi připomínal průběh vegetace Středomoří. Po deštích v srpnu a září se vše zazelenalo a rozkvetlo. V našich podmínkách došlo k remontování rostlin. Sucho trvalo téměř rok - od loňského podzimu. Zřejmě k tomu přispěla i intenzivní pastva ovcí, která probíhala od jara v okolí Havraníků. Trávy moc nenarostlo a vše bylo důkladně spaseno. Během několika hodin jsem zde viděl průřez toho, co jinak kvete od jara do podzimu. Fotil jsem jenom nápadné druhy, botanik by toho našel určitě mnohem více.
Já botanik nejsem a tak ani určení nemusí být zcela přesné.
http://www.nppodyji.cz/koniklece-znovu-kvetou-zmatl-je-chladny-konec-srpna-a-babi
3 fotky, duben až červenec 2014, 185 zobrazení, 6 komentářů | příroda, Soutěž: Fotka roku 2014
Oudemansův fenomén na dvou otakárcích. Jeden je z první generace v Podyjí, druhý je II. generace v Klentnici.
9 fotek, 19.9.2014, 141 zobrazení, 2 komentáře | příroda
V Jihlavě na Jiráskově ul. jsem 19.9.2014 našel na zdi domu samici kudlanky nábožné. Protože na rušné ulici by ji zřejmě čekalo přejetí autem, přenesl jsem ji na zahradu. Na Jihlavsku asi ještě nežije, je otázka kde se zde vzala. Z jižní Moravy se šíří údolím Jihlavy na západ směrem na Vysočinu. Před několika lety již překročila Třebíč a objevila se v údolí západně od města a asi pokračuje dále na Vysočinu. Mohla se sem tedy dostat přirozenou cestou údolím Jihlavy. Místo nálezu však bylo několik set metrů od vlakového nádraží i od hlavní silnice Jihlava - Znojmo. Pravděpodobnější je varianta, že sem byla zavlečena z jihu. Zřejmě "vystoupila" z vlaku nebo kamionu. Třeba již v průběhu roku jako malá larva a zde dospěla. Může pocházet i z loňské migrace, neboť letošní mírnou zimu by vajíčka bez problémů přežila. V mapování se na Jihlavsku ještě neobjevila, ale je již zaznamenána i na Žďársku, kam se rozšířila údolím Svratky.
25 fotek, 24.6.2014, 180 zobrazení, 6 komentářů | příroda
Prstnatec Fuchsův je naše druhá nejrozšířenějsí orchidej po prstnatci májovém. Má rovněž podobné nároky na stanoviště. Na vlhké louce u Hlávkova asi 12 km od Jihlavy rostou oba druhy společně i s třetí orchidejí - vemeníkem dvoulistým. Na další vlhké louce o několik km dále se vyskytuje vzácná a vymírající vřetenuška mokřadní.
Je zajímavé, že mimo vřetenušek, které měly již nějaký den letu za sebou, byli ostatní motýli čerstvě vylíhlí.
67 fotek, červen až srpen 2014, 347 zobrazení, 4 komentáře | příroda
Housenky modrásků tohoto rodu žijí v květech živných rostlin a od čtvrtého instaru dokončují vývoj v mraveništích mravenců rodu Myrmica, kde požírají jejich larvy. Každý druh modrásků využívá jiný druh mravenců. Jsou obligátně myrmekofilní. Více o životě housenek např. zde:
http://bohemiaorientalis.cz/o-modrascich-rodu-maculinea-2/
35 fotek, červenec 2014, 229 zobrazení, 15 komentářů
Popice jsou městskou částí Jihlavy. Nachází se zde bývalý vojenský výcvikový prostor s raketovou střelnicí v nadm. výšce 575 s výskytem vřetenušky ligrusové i jiných druhů motýlů, které již jinde na Jihlavsku nežijí. Vřetenuška ligrusová se na Jihlavsku před 15-20 lety vyskytovala ještě v PR Údolí Brtnice, kde však již vyhynula. Obě místa jsou vzdálena asi 20 km.

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.