27 fotek, květen až září, 40 zobrazení, 16 komentářů | makro, příroda
V letošním extrémním létě se Vysočina dostala srážkově i teplotně na dlouhodobý průměr jižní Moravy a hmyz na to ihned zareagoval. Objevily se zde druhy dříve nevídané, typičtí teplomilní obyvatelé jižní Moravy - kudlanka nábožná, drvodělka fialová, žahalka žlutá, saranče modrokřídlá, saranče vlašská. Z motýlů otakárek ovocný, hnědásek květelový, okáč voňavkový, běloskvrnáč pampeliškový, modrásek jetelový. Některé druhy zde zřejmě přežívaly v nepozorovatelném množství, jiné přímo migrovaly z jižní Moravy. Využily přitom tradiční migrační trasy údolím Jihlavy, kterou se sem dostávaly teplomilné druhy i v dřívějších dobách. U otakárka ovocného nešlo o ojedinělý zalétlý kus, ale o skutečnou migrační vlnu. od 24.7. do 5.8.2018 jsem zde pozoroval při třech návštěvách 6 ks kladoucích samic. Určitě jsem neviděl všechny, takže celkový počet musel být podstatně vyšší. V místech kladení jsem začátkem září našel již dvě velké housenky. Ještě žraly a tak se ke kuklení zatím nechystaly. Za týden však již na místě nebyly a musely se tedy kolem 10.9.2018 zakuklit. Zajímavé je, že samice preferovaly při kladení nízké letorosty trnek v trávě - pouze kolem 50 cm nad zemí. To však zde má jednu nevýhodu. V suchu tráva uschla a zelené zůstaly pouze lístky trnek, které spásala zvěř. Ztráty na vajíčkách a malých housenkách musely být velké. Navíc se zde při pravidelné údržbě přepásá stádem ovcí v zimě budou letorosty trnek odstraněny křovinořezem.
Snad samice nakladly i na vysoké trnky, které zůstávají. Více fotek otakárka ovocného je v předchozím albu
23 fotek, květen až srpen, 50 zobrazení, 28 komentářů | příroda
V r. 2018 se v údolí Brtnice objevili další nové druhy denních motýlů. Jedná se o otakárka ovocného a běloskvrnáče pampeliškového. Hnědásek květelový sem migroval z Třebíčska již v loňském roce a letos zde překvapivě v květnu vytvořil I. generaci, když by zde měl být jednogenerační. V době letu první generace však byla louka posečena a jednogenerační housenky byly zřejmě zničeny, protože jednogenerační populace se zde již neobjevila. Mohli však být zničeni motýli i vajíčka I. generace a tím by výsadek hnědáska květelového z jižní Moravy na Vysočinu skončil. Ještě je naděje, že v srpnu se II. generace objeví. Otakárek ovocný se zde letos objevil poprvé. Zásluhu na tom mná několik teplých posledních let. Průměrné letní teploty se tak dostaly na úroveň dřívějších teplot na jižní Moravě, kde otakárek trvale žil. Otakárek ovocný je schopen příležitostných migrací, k čemuž nyní došlo. Vzhledem k tomu, že se tak stalo v novodobé historii poprvé, takové chování nemohlo být studováno a je zde mnoho neznámých. Vzhledem k tomu, že jsem zde během dvou návštěv v rozmezí šesti dnů zastihl tři úplně čerstvé kladoucí samice, mohlo by se jednat o motýly již zde vylíhlé. Mohla tedy migrovat již první generace v květnu nebo dřívější generace v předchozích letech a teprve nyní se jejich populace zvětšila na pozorovatelné množství. Při letových schopnostech otakárka ovocného je však možné, že tyto samice vzládly migraci z Třebíčska nebo Znojemska, při příznivém větru, během několika hodin. V tomto kontextu je zajímavé, že jsem zde neviděl žádného samce. Mohou tedy migrovat již oplodněné samice a samci zůstávají na jihu. Vzhledem k tomu, že otakárci se k páření shromažďují na vyvýšených místech je možné, že samci hlídkují ještě někde na kopci a oplodněné samice se již rozlétly ke kladení. Je zde rovněž dobře vidět, že samice vyhlédávají ke kladení nízké solitérní, plně osluněné živné rostliny. Zde kladly na letorosty trnky pouhých několik desítek cm nad zemí. Po loňské pastvě a zimním posekání nových výhonů je v trávě velké množství takovýchto letorostů. Redukce trnky však bude pokračovat i v letošní zimě a hrozí proto nebezpečí, že většina kukel bude zničena. Snad samice nakladly vajíčka i na trnky, které budou posekání ušetřeny.
Na rozdíl od otakárka ovocného je běloskvrnáč pampeliškový velice špatný letec a proto je jeho výskyt v údolí Brtnice překvapivější, zvláště když zde ani historicky nebyl nikdy zaznamenán. V úvahu připadá jeho zavlečení dopravními prostředky, ale místo nálezu je poměrně vzdálené od silnice i železnice a tak je možné i jeho skryté přežívání v údolí, kdy jej zde nikdo neodhalil a až teprve letošní neobvykle vysoký výskyt všech druhů motýlů v důsledku velice příznivého vývoje teplot i srážek vedl k jeho odhalení.
8 fotek, 19.7.2017, 110 zobrazení, 9 komentářů | příroda
Dne 19.7.2017 jsme navštívili s přítelem FR http://frantisekrasocha.rajce.idnes.cz/Modrasek_ockovany%2C_PP_U_Tuckovy_hajenky%2C_Svratouch%2C_19._cervence_2017/ přírodní památku U Tučkovy hájenky u Svratouchu v okrese Chrudim v Pardubickém kraji, mapovací čtverec 6262. Že se zde vyskytuje v ČR silně ohrožený modrásek očkovaný jsme věděli, překvapující však bylo jejich množství. Při procházení krvavcovými loukami byly neustále v dohledu desítky kusů, při cestě mezi dvěma částmi PP to byly stovky kusů, na celé ploše krvavcových luk to mohly být až tisíce modrásků v jednom okamžiku. Samotná rozloha PP je 3,17 ha a skládá se ze dvou částí vzdálených asi 300 m a leží v nadm. výšce kolem 700 m a patří tak k nejvyšším oblastem Vysočiny. Těžiště výskytu modrásků očkovaných však není samotná PP, která je příliš malá, ale navazující krvavcové louky. Celkovou plochu těchto luk odhaduji na 20 ha. Z toho část je hospodářsky využívána a v době návštěvy byla po první seči, která proběhla asi před měsícem, protože krvavce již stačily zregenerovat a vykvést. Podle informační tabule však část již hospodářsky využívána není, ale je z ochranářských důvodů (aby nezarostla náletem dřevin), sečena ne každoročně, ale v rozpětí 2-3 let. Právě tyto plochy s loňskou stařinou byly, vedle luk letos posečených, dobře rozeznatelné. Podle upravenosti ploch je seč prováděna běžnou zemědělskou těžkou technikou. Zřejmě se zde nepase, protože stopy po pastvě dobytka nebyly nikde patrné. Mravenci tak zřejmě přežijí pojezdy techniky při seči bez větších škod. Při jednorázové seči se neseče mozaikovitě s ponecháním úzkých pásů, ale je zde vytvořena velkoplošná mozaika sečených a nesečených luk. Při četbě článku autorů P. Pecha a J. Horáka - Fascinující těžkosti soužití našich specializovaných modrásků s mravenci - v Živě 6/2017, jsem si mohl dát do souvislosti některé další skutečnosti o modráscích rodu Phengaris i v souvislosti s jejich výskytem na této lokalitě. Jsou obligátně myrmekofilní a v rámci dalšího členění v této skupině se rozdělují na kukačky a dravce. Housenky modráska očkovaného jsou dravci a živí se výhradně larvami a kuklami mravenců na rozdíl od kukaček, které se nechávají pasivně krmit dělnicemi mravenců. Typická kukačka je modrásek hořcový. Housenky m. očkovaného tedy mají více devastující vilv na mraveniště a v mraveništi tak může být většinou jedna nebo pouze několik málo housenek. Jejich počet v mraveništi se redukuje i kanibalismem. Proto bylo překvapující jejich množství na této lokalitě. Vysvětlení je asi následující. Autoři uvádí hustotu hnízd mravenišť mravenců rodu Myrmica 0,1 - 0,5 hnízda na m2. Při ploše krvavcových luk asi 20 ha to činí až 100 000 hnízd. Housenky modráska očkovaného mohou žít v mraveništích všech druhů rodu Myrmica. Na rozdíl od modráska bahenního, jehož housenky byly prozatím ve stř. Evropě nalezeny pouze v mraveništích druhu Myrmica rubra - mravenec žahavý. Část housenek m. očkovaného se zakuklí po roce vývoje, část však prodělává dvouletý vývoj a zakuklí se až za další rok. To je vynikající strategie pro přežití druhu na lokalitě v případě, že je v době květu krvavců posečena celá plocha a všechny housenky v květech jsou zničeny. Ovšem při opakovaných nevhodných sečích to již nepomůže a proto tento modrásek vymírá. To se však zde neděje a díky i mnoha dalším příznivým podmínkách se zde populace m. očkovaného neuvěřitelně rozrostla. Lokalitu jsem však navštívil pouze jednou na několik hodin a proto nevím, zda se takovýto masový výskyt opakuje každoročně. Modrásci rodu Phengaris jsou krátkověcí, u m. hořcového uvádí autoři životnost tři dny a u modráska očkovaného to zřejmě bude podobné. Proto při návštěvě lokality je důležité i načasování, protože motýlů rychle ubývá. My jsme měli štěstí, že jsme se strefili do vrcholu letu, přestože jsem začátek líhnutí neznal. V teplejších oblastech se líhnou již od konce června, zde asi až o několik týdnů později. Při takovém množství motýlů je pravděpodobná i přítomnost lumka Neotypus melanocephalus, který napadá housenky modráska očkovaného ještě ve květech krvavce. Já jsem ho však nehledal ani neviděl. Až při odchodu jsem zahlédl asi 5 ks modráska bahenního. Oba druhy modrásků sice létají společně, ale m. bahenní se líhne přece jenom o několik dní později a vrchol letu proto ještě nenastal. Další věc je, že m. bahenní využívá jako hostitele pouze druh Myrmica rubra, zatímco m. očkovaný všechny druhy rodu Myrmica. Modrásků očkovaných tak asi na lokalitě vždy bude podstatně více než modrásků bahenních. Obecně je však u nás současně rozšířenější modrásek bahenní, protože není tak náročný na stanoviště a dokáže přežít na velice malých plochách. V minulosti byl u nás rozšířenější m. očkovaný a tak se početnost populace obou druhů na této lokalitě blíží původnímu stavu. Ještě je nutno dodat, že housenky m. bahenního nejsou ani typické kukačky, ani dravci, ale využívají obojí strategii. Při nedostatku přísunu potravy od dělnic mravenců aktivně požírají larvy a kukly.
41 fotek, květen až říjen 2017, 60 zobrazení, 24 komentářů | příroda
Letní pokračování předchozího jarního alba, které zasahuje i do podzimu.
97 fotek, únor až duben 2017, 40 zobrazení, 19 komentářů | příroda
Od 26.2. do 30.4.2017. Jaro zde vlastně letos začalo již v únoru, což je ještě zimní měsíc. Sníh však letos roztál brzy a koncem února se již nevyskytly silnější mrazy, takže se začaly objevovat první druhy hmyzu a rostlin.
20 fotek, říjen 2017, 236 zobrazení, 6 komentářů | příroda
Drvodělka fialová a drvodělka potulná jsou naše největší včely. Podle fotografie se nedají rozeznat. Na jižní Moravě je drvodělka fialová hojnější a tak by to mělo být spíše tento druh. Na Vysočině je vzácná. V PR Údolí Brtnice a na zahradách v Přímělkově ji pozoruji již alespoň 10 let a proto zde zřejmě vytváří stálou populaci a nejedná se o jednotlivé zalétlé kusy. Jako všechny včely má krátký sosák a tak by na dno dlouhého kalichu petunií nedosáhla.Vyvinula si proto zvláštní taktiku. U dna kalichu petunií nesaje zevnitř. ale z vnější strany. A zřejmě zde nějaký nektar najde, neboť to dělá již po mnoho generací a tato takto poletovala z květu na květ půl hodiny. Kdyby nebyla úspěšná, tak by to po několika pokusech vzdala. Na podzim jsou petunie jedny z posledních kvetoucích rostlin a tak se na ně drvodělka soustředí. První drvodělku jsem fotil na petuniích 1.10.2017, druhou o dva týdny později - 15.10.2017. Druhá se specializovala na afrikány. Možná se jednalo o stále stejný kus.
22 fotek, září až říjen 2017, 52 zobrazení, 5 komentářů | příroda
Kudlanka nábožná je xerofilní a termofilní druh, který u nás původně žil pouze v nejteplejších oblastech jižní Moravy. V posledních asi dvaceti letech se začal, zřejmě v důsledku suchého a teplého počasí, šířit na sever Moravy a dále na západ do Čech. V posledních letech se dostává i do vyšších a chladnějších poloh Vysočiny. Na Žďársko se rozšířila údolím Svratky z Brněnska. Na Jihlavsko se šíří údolím řeky Jihlavy z teplejších oblastí Třebíčska - Mohelno. Asi před deseti lety překročila údolím Jihlavy Třebíč a pokračovala dále na západ. V letošním roce se objevila v údolí Brtnice. Našel jsem zde samce i samici, takže se již zřejmě jedná o stabilizovanou populaci a dostala se sem již v předchozích letech, ale nikdo si jí zde ještě nevšiml. Letošní jedinci jsou zřejmě zde vylíhlí. Domníval jsem se, že jsem ji zde našel první, ale v mapování kudlanek na Biolibu se objevil první nález z téhož místa ze dne 26.8.2017. Kudlanku jsem našel i přímo v Jihlavě již v září r. 2014, ale sem mohla být zavlečena dopravními prostředky a nemuselo se jednat o přirozené šíření. Je však možné, že se údolím řeky dostala až do Jihlavy. Prvního samce jsem letos našel v údolí Brtnice 5.9.2017 a samici 18.9.2017. Ootéku 27.9.2017 ve vzdálenosti několika desítek metrů od dospělců. Další samici jsem našel 1.10.2017.
74 fotek, březen až říjen 2017, 189 zobrazení, 18 komentářů | příroda
Charakteristika PR Údolí Brtnice je zde https://issuu.com/ornitolog/docs/biodiverzita_i_udolibrtnice
V r. 2014-2015 zde byly provedeny některé zásahy na ochranu biodiverzity. Společně v kombinaci s několika posledními velice teplými a suchými roky se zde v r.2017 objevilo několik druhů denních motýlů, kteří zde v průzkumech nebyly uváděny vůbec nebo pouze historicky. Jedná se hlavně o hnědáska květelového, hnědáska rozrazilového, modráska jetelového, soumračníka čárkovaného, perleťovce prostředního, vřetenušku čičorkovou i za dne aktivního přástevníka kostivalového. Na poslední chvíli se podařilo zachránit modráska vikvicového, který se letos objevil téměř v celém údolí. V letošním roce se velice rozrostla populace ostruháčka kapinicového, kterého bylo možno při jedné návštěvě vidět desítky kusů a ne pouze jednotlivě, jako v předchozích letech. Početnější letos byl i ostruháček jilmový a švestkový. Protože nález hnědáska květelového je natolik překvapivý, zařadil jsem jej do samostatného alba zde: http://vrbamiroslav.rajce.idnes.cz/Hnedasek_kvetelovy_Melitaea_didyma_v_udoli_Brtnice_r._2017/
Rozšiřování teplomilných druhů z jižní Moravy dokládá i saranče modrokřídlá, kudlanka nábožná a drvodělka fialová, které se v r. 2017 objevily v údolí Brtnice. Sice se nejedná o motýly, ale jejich foto také přikládám.
39 fotek, červenec 2012 až září 2017, 147 zobrazení, 9 komentářů | příroda
Hnědásek květelový (Melitaea didyma) je jeden z našich nejkrásnějších hnědásků. Je kriticky ohrožený a na většině našeho území již vyhynul. Historicky zřejmě žil i v údolí Brtnice a Jihlavy po Luka n.J. - nálezy jsou asi do r. 1980. Na celé Vysočině je rovněž nezvěstný. Nejbližší současné místo výskytu je Mohelno, jinde na Třebíčsku v posledních letech neblyl potvrzen. To, že se opět objevil 12 km od Jihlavy je velice překvapivé a když jsem jej zde uviděl, tak jsem nemohl uvěřit vlastním očím. Navíc se neobjevil jednotlivě, ale na louce při cestě na Rokštejn zde poletovalo minimálně 10 ks. Létal rovněž na netypickém stanovišti - kulturní obhospodařované louce 2x ročně sečené. Je otázka, zda housenky dokáží na této louce přežít nebo sem motýli zaletěli z jiných míst v okolí, která se pravidelně strojově nesečou. Skalnatá xerotermní stráň je na druhé straně cesty. Všichni motýli byli čerstvě vylíhlí a neměli za sebou dlouhou migraci několik desítek kilometrů údolím Jihlavy nebo z jiné jihomoravské lokality. Přiletěli sem tedy již předchozí generace v několika posledních teplých letech. Na jižní Moravě se líhne již koncem června, zde o měsíc později. Po prvním nálezu hnědásků 23.7.2017 jsem při opakovaných návštěvách 1x až 2x týdně do 13.8.2017 pozoroval asi 40 ks. Samozřejmě jsem pozoroval pouze malou část populace, takže hnědásků zde musely být stovky exemplářů. Rovněž lze předpokládat, že jsem nezastihl ani první ani poslední kusy, takže hnědásci zde létali asi měsíc.
6 fotek, 13.5.2017, 92 zobrazení, 3 komentáře | příroda
Martináč hrušňový je největší evropský motýl. U nás žije hlavně na jižní Moravě, ale ojediněle i na střední a severní Moravě. Žil i v Čechách v Polabí, ale zde již zřejmě vyhynul. Housenky žijí nejen ha hrušních, ale i téměř na všech ovocných stromech a vrbách, topolech, jasanech a dalších dřevinách. Samci přilétají na světlo, samice jsou příliš těžké a moc nelétají.
Tento přilétl na světlo při svícení K.E. v Ječmeništi u Znojma.
38 fotek, 10.4.2017, 98 zobrazení, 38 komentářů
Majka uralská je jeden z našich najvzácnějších bezobratlých. Žije pouze na jižní Moravě na Pálavě a Pouzdřanech a ojediněle na několika dalších lokalitách. Z toho pouze na Pouzdřanech je hojná a najde ji nejen entomolog, ale i laik. Mimo majek zde začala i sezona otakárků. Líhli se v širokém okolí a slétali se na vrchol, kde dochází k páření. Byly zde vidět desítky kusů úplně čerstvých ovocných i fenyklových. Za několik dní se přidá i pestrokřídlec podražcový. Sezona kosatců nízkých již byla za zenitem, ale ještě se daly najít čerstvě rozkvetlé exempláře. Koniklece velkokvěté již odkvetly, koniklec luční český jsem našel v jednom trsu se dvěma květy. Bylo zde vidět i množství kupek výměšků žížaly hlubinné (Allolobophora hrabei) - je to naše největší žížala - dosahuje délky kolem 50 cm. Nikdy ji nelze spatřit na povrchu. Proto byla objevena až v r. 1929. Žije na spraších na jižní Moravě. V běžné krajině však již byla hlubokou orbou a používáním chemikálií vyhubena. Žije však proto opět jenom na Pálavě a Pouzdřanech. Nyní je vidět více kupek trusu - suché letní období přežívá v komůrce hluboko v zemi a není aktivní.
37 fotek, 29.3.2017, 41 zobrazení, 11 komentářů
Koncem března zde již byla příroda zcela probuzená. Vidět byla i užovka stromová, ta se však nedala fotit.
22 fotek, 9.3.2017, 62 zobrazení, 8 komentářů | příroda
Hlavním cílem byly majky a bledule, nečekaně se již poměrně brzo začátkem března objevila i užovka hladká. Je hadem, který se ze zimního spánku probouzí nejdříve - v březnu - i na chladné Vysočině to bylo hned počátkem prvního jarního měsíce, astronomicky ještě panuje zima. Užovka hladká má mnoho zajímavostí. Je často laiky zaměňována se zmijí. Než jsem zjistil, že v údolí Brtnice žije, považoval jsem ji za zmiji rovněž. Jako jediná z našich užovek je vejcoživorodá - mladí hadi se z vajíček vyvíjí ještě v těle samice. Dále je herpetofágní - její hlavní potravou jsou ještěrky, slepýši a ostatní hadi. Malé užovky se živí hmyzem, dospělí méně malými hlodavci, ptáky a žábami. Je nejmenší užovkou, dorůstá do velikosti kolem 80 cm. Je xerotermofilní - vyhledává teplé stepi, lesostepi a jižně orientované stráně. U nás proto žije hlavně v nižších polohách do 500 m.n.m. V údolí Brtnice a v údolí Jihlavy proto dosahuje nejvyšší hranice svého rozšíření na Vysočině a na Jihlavsku již výše nevystupuje. I když je aktivní za dne, tak ji pro její plachost v přírodě často nepotkáme. Fotit se dala hlavně proto, že bylo chladno a byla ztuhlá po zimě.
44 fotek, 3.3.2017, 85 zobrazení, 9 komentářů | příroda
První letošní focení ve Znojmě 3.3.2017. Vzhledem k tuhé zimě je vegetace oproti loňsku poněkud opožděná. Ovšem nadprůměrné teploty koncem února a začátkem března růst urychlují. Znojemská přehrada byla začátkem března ještě pokrytá ledem, což se již mnoho let nestalo. Loni již křivatce české začátkem března odkvétaly, letos teprve začínaly kvést. Většina konikleců velkokvětých byla ještě ve stavu malých chlupatých kuliček přisedlých k zemi. Pouze několik prvních nedočkavců se již rozvinulo. Husté ochlupení je pro květy konikleců nutné, protože rozvétají velice brzo, někdy již v únoru a chrání se tak před mrazem. Hradišťské terasy na ČT 1 http://www.ceskatelevize.cz/porady/11126999091-minuty-z-prirody/215562220300098-hradistske-terasy/
23 fotek, 27.7.2016, 24 zobrazení, 3 komentáře | příroda
Cílem bylo najít kobylku ságu. Na celé Pálavě však žije každý rok asi 200 ks dospělých kobylek, takže to je příslovečné hledání jehly v kupce sena. Snad letos. Již u končících zahrad nad Horními Věstonicemi se alespoň objevilo několik samců roháče obecného.
21 fotek, 15.7.2016, 60 zobrazení, 12 komentářů | příroda
Vřetenuška pozdní je jedna ze vzácnějších a kriticky ohrožených vřetenušek. Z NP Podyjí a Šobesu je sice známá, ale najít ji zde se nepodaří vždy. Toto je náhodný nález, když jsme ji s kamarádem plánovitě nehledali. http://frantisekrasocha.rajce.idnes.cz/Vretenuska_pozdni%2C_15._cervenec_2016/ Má ještě jednu zvlkáštnost. Ostatní naše vřetenušky mají červené skvrny na tmavém podkladu, vřetenuška pozdní má na červeném podkladu tmavé skvrny. A jak již název napovídá, líhne se později než ostatní vřetenušky.
13 fotek, 30.6.2016, 36 zobrazení, 5 komentářů | příroda
Po roce opět za bělopáskem tavolníkovým v jižních Čechách v PP Ruda u Horusic. Bylo dost vedro a tak motýli byli již od rána velice aktivní a nedali se moc dobře fotit. Našel jsem však čerstvě vylíhlou samici, která se již spářila. Přilétali ale další samci a pokoušeli se rovněž pářit. Někdy se objevili i tři samci najednou a bylo zde velké víření. Pod samicí je vidět prázdná kukla. Ještě než stačila po vylíhnutí odletět ihned ji objevili samci a došlo k páření.
12 fotek, 14.6.2016, 40 zobrazení, 8 komentářů | příroda
Jedná se o vzácnou a kriticky ohroženou vřetenušku. Žije u nás asi na dvaceti lokalitách, všechny populace jsou velice malé a proto snadno zranitelné. Místa výskytu jsou vlhké louky, mokřady a rašeliniště. Živná rostlina je štírovník růžkatý. Jedno z míst výskytu je PP Hajnice na Jihlavsku v nadm. výšce kolem 600 m. Péče o lokalitu je dobrá - louka je mozaikovitě sečena, náletové dřeviny jsou odstraňovány a tak je v posledních letech populace stabilní.
17 fotek, 22.6.2016, 53 zobrazení, 10 komentářů | příroda
Po roce opět v Lísovech. Je potěšitelné, že perleťovec severní se zde opět vyskytuje v hojném počtu. Jedná se ovšem o velice malou populaci na několika stovkách metrů čtverečních. Další podmínkou výskytu je živná rostlina housenek - klikva bahenní rovněž ohrožený druh C3. Motýli zde sají hlavně na mochně bahenní, vzácnějším druhu C4a. Na rozdíl od ostatních žlutě kvetoucích mochen má tato květy tmavě červené. Roste pouze na rašeliništích a podmáčených místech.
44 fotek, 18.5.2016, 55 zobrazení, 5 komentářů | příroda
Po roce zopakovaná návštěva Podyjí z r. 2015.

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.