reklama
13 fotek, 30.6.2016, 37 zobrazení, 5 komentářů | příroda
Po roce opět za bělopáskem tavolníkovým v jižních Čechách v PP Ruda u Horusic. Bylo dost vedro a tak motýli byli již od rána velice aktivní a nedali se moc dobře fotit. Našel jsem však čerstvě vylíhlou samici, která se již spářila. Přilétali ale další samci a pokoušeli se rovněž pářit. Někdy se objevili i tři samci najednou a bylo zde velké víření. Pod samicí je vidět prázdná kukla. Ještě než stačila po vylíhnutí odletět ihned ji objevili samci a došlo k páření.
12 fotek, 14.6.2016, 45 zobrazení, 8 komentářů | příroda
Jedná se o vzácnou a kriticky ohroženou vřetenušku. Žije u nás asi na dvaceti lokalitách, všechny populace jsou velice malé a proto snadno zranitelné. Místa výskytu jsou vlhké louky, mokřady a rašeliniště. Živná rostlina je štírovník růžkatý. Jedno z míst výskytu je PP Hajnice na Jihlavsku v nadm. výšce kolem 600 m. Péče o lokalitu je dobrá - louka je mozaikovitě sečena, náletové dřeviny jsou odstraňovány a tak je v posledních letech populace stabilní.
17 fotek, 22.6.2016, 56 zobrazení, 10 komentářů | příroda
Po roce opět v Lísovech. Je potěšitelné, že perleťovec severní se zde opět vyskytuje v hojném počtu. Jedná se ovšem o velice malou populaci na několika stovkách metrů čtverečních. Další podmínkou výskytu je živná rostlina housenek - klikva bahenní rovněž ohrožený druh C3. Motýli zde sají hlavně na mochně bahenní, vzácnějším druhu C4a. Na rozdíl od ostatních žlutě kvetoucích mochen má tato květy tmavě červené. Roste pouze na rašeliništích a podmáčených místech.
44 fotek, 18.5.2016, 59 zobrazení, 5 komentářů | příroda
Po roce zopakovaná návštěva Podyjí z r. 2015.
31 fotek, červen 2016, 46 zobrazení, 1 komentář | příroda
Nalézá se asi v polovině cesty mezi Moravským Krumloven a JE Dukovany. Jedná se o bývalý vojenský výcvikový prostor s polním letištěm, na kterém se nyní vyskytuje kolonie syslů. Jinak jde o typickou ukázku toho, jak selhává stát a orgány územní samosprávy na úseku ochrany přírody. Od opuštění prostoru armádou území beznadějně zarůstá a ztrácí svůj stepní charakter. I když zde byla vyhlášena 29.5.2014 přírodní památka, nebyla realizována žádná opatření k udržení původnbího charakteru. Na území nebylo přistoupeno k pastvě nebo kosení a vykácení náletových dřevin. Naopak majitelé pozemků chaoticky vysazují borovice, což je naprosto nepřípustné. Při pohledu na katastrální mapu je totiž patrné, že výměra chráněného území o ploše 34,48 ha, je rozdělena mezi desítky majitelů. Pruhy jednotlivých pozemků jsou přitom široké třeba jen několik metrů. Je pochopitelné, že dohodnout se se všemi na jednotném postupu je problematické. To však muselo být jasné ihned. Takto sice bylo vyhlášeno chráněné území, kde se však nic nechrání a hlavní předmět ochrany - kriticky ohrožený a vymírající Maculinea alcon rebeli je i zde odsouzen k vyhynutí. V r. 2013 zde ještě létali stovky kusů, v r. 2015 a 2016 zde byli k vidění již jenom jednotlivě v počtu 2-3 ks. Dlužno poznamenat, že k úbytku zřejmě přispělo sucho v r. 2015, kdy většina živných rostlin hořce křížatého zasychala a v zájmu zachování podzemní části rostliny nevytvářela květy, ve kterých se vyvíjí počáteční stadium housenek modráska. Příroda je na tyto situace připravena a ve zdravém prostředí by si poradila. Bez pastvy jsou však hořce zastíněny okolní vegetací a mohou vyhynout a s nimi i modrásek.
57 fotek, 22.4.2016, 34 zobrazení, 5 komentářů | příroda
Koncem dubna je již zámecký park v Lednici plný kvetoucích stromů, květinových záhonů i planě rostoucích květů na loukách.
24 fotek, 19.4.2016, 95 zobrazení, 32 komentářů | příroda
Začínající jaro v NP Podyjí. Začínají se líhnout další jarní druhy motýlů a růst houby.
41 fotek, 31.3.2016, 25 zobrazení, 4 komentáře | příroda
Koncem března již bylo jaro na jižní Moravě plném proudu.
28 fotek, 26.5.2016, 58 zobrazení, 12 komentářů | příroda
Nežije samozřejmě na hadcové stepi, ale na vlhkých pasekách pod stepí u řeky Jihlavy. Ohrožený druh, který z mnoha míst výskytu vymizel. Při zadání názvu ve vyhledávači se spíše objeví recenze ke stejnojmennému filmu.
17 fotek, červen 2015 až květen 2016, 77 zobrazení, 1 komentář | příroda
Zatímco jasoň dymnivkový v Čechách před koncem 20. stol. vyhynul, na Moravě je v některých oblastech ještě hojný. Zvláště na Břeclavsku a v Podyjí se díky cílenému managementu jeho polulace dokonce zvětšuje. V údolí Želetavky nedaleko obce Dešov se jedná o územně nechráněnou populaci, která je součástí rozsáhlé podyjské v NP Podyjí. Proniká sem údolím Želetavky od Bítova, kde se Želetavka vlévá do Vranovské přehrady. U Dešova tvoří Želetavka hranici mezi Jihomoravským krajem a Krajem Vysočina. Územně i geologicky se tak zde dostáváme na Vysočinu do nadm. výšky kolem 400 m. Blíže o rozšíření jasoně pojednává článek autorů P. Vlašánek, M. Konvička a J. Beneš v Živě 2/2012 http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/jason-dymnivkovy-po-vice-nez-10-letech.pdf

Jasoň se zde ojediněle vyskytuje v malých populacích i mimo údolí Dyje a Želetavky - tyto však pomalu zanikají.
Asi před třiceti lety jsem cestou na Vranovskou přehradu za obcí Dešov pomalu vyjížděl serpentinami z údolí Želetavky a na louce kolem silnice jsem viděl poletovat jakési velké bělásky. V té době jsem vůbec netušil, že by se mohlo jednat o jasoně. Nedalo mi to a zastavil jsem, abych si prohlédl o co se jedná. K mému překvapení to nebyli bělásci, ale jasoni dymnivkoví. Potom jsem v údolí dlouho nebyl a po r. 1990 jsem s překvapením zjistil, že jasoni tam stále žijí. V posledních letech tam zajíždím pravidelně - od Jihlavy je to pouze 60 km - a zdá se, že populace je stabilizovaná. Jenom kolem silnice jsou vždy vidět desítky kusů a nemusí se po nich pátrat - poletují i kolem zaparkovaného auta a přeletují přes silnici. Je to již mimo chráněné území a nejsou zde prováděna žádná opatření ve prospěch jasoně. Přizpůsobil se tedy životu v normálním hospodářském lese - v lesních lemech, na okraji silnice, obsazuje paseky po plánované těžbě. Naštěstí vzhledem ke svažitému a nepřístupnému terénu zde nedochází k frézování pařezů a orbě pasek po těžbě. Samozřejmě k tomu přispělo i to, že díky svažitému a skalnatému terénu se nikdy úplně nezapojil les na stráních údolí a v nivě Želetavky je květnatá louka, i když rovněž strojově sečená. Bližší popis lokality je i u jednotlivých fotek. Z dalších zajímavých motýlů jsem zde viděl modráska rozchodníkového, ostruháčka ostružinového, dlouhozobku zimolezovou. V létě jsem zde nebyl, ale předpokládám, že jako se sem z Podyjí dostal jasoň, tak se zde vyskytuje u Vranovské přehrady hojný okáč medyňkový i voňavkový a bělopásek dvouřadý.
32 fotek, 10.3.2016, 51 zobrazení, 7 komentářů | příroda
Druhý letošní výlet do Podyjí. Zatímco v únoru kvetly hlavně křivatce české, začátkem března byly v plném květu sněženky a v ohromném množství se objevila poměrně vzácná zimní houba - ohnivec rakouský. Na teplém jižním svahu vinice Šobes se začaly probouzet ze zimního spánku ještěrky zelené. Na Fládnitzkém vřesovišti u Hnanic již vykvetly koniklece velkokvěté. Přestože byla ještě kalendářní zima, jaro již se projevilo v plné síle.
68 fotek, květen až září 2016, 63 zobrazení, 4 komentáře | příroda
46 fotek, jaro 2016, 43 zobrazení, 1 komentář | příroda
Druhá část jarního alba.
49 fotek, únor až březen 2016, 51 zobrazení, 7 komentářů | příroda
Je rozšířením alba z r. 2015. Některé druhy se opakují, jiné jsou nové. V r. 2016 zde byla velice hojná majka obecná, prvního samce jsem našel koncem února majky se objevovaly i v březnu, dubnu a květnu. Bylo je tedy možno najít v průběhu čtyř měsíců.
48 fotek, září až říjen 2016, 213 zobrazení, 5 komentářů | příroda
Lišaj svlačcový je jeden z našich největších motýlů. Vyfocené exempláře mají rozpětí předních křídel 12 cm. Je to však migrant, jehož první generace k nám přilétá v květnu a migrace zřejmě pokračuje, v závislosti na počasí a početnosti populace, i během léta. Motýli z housenek, které se již vyvinuly u nás, se líhnou koncem léta a v září. Na Jihlavsku letos kulminovalo líhnutí kolem poloviny září, protože všichni vyfocení motýli byli téměř neolétaní. V teplých oblastech jižní Moravy a nížin se líhnou dříve. Nevím, zda byl prokázán zpětný tah na jih u nás vylíhnutých motýlů. Ve středoevropských podmínkách není kukla lišaje svlačcového schopná přezimovat. Je silně teplomilná a hyne ještě před příchodem mrazů při nízkých plusových teplotách. Proto je výskyt lišaje u nás závislý na příletu z jihu. Letos bylo teplotně nadprůměrné léto, které lišajům přálo, a proto jsem se po mnoha letech vydal pozorovat lišaje na zahradu v Jihlavě, kde pro ně pěstuji petunie. Petunie mají velice dlouhý kalich a proto jej opylují opylovači s dlouhým sosákem jako jsou třeba lišaji. Hned první pozorování bylo úspěšné. Za jasného teplého večera ihned po západu slunce ve 20.00 hod. přiletěl první lišaj a asi za hodinu strávenou u petunií se objevilo asi pět motýlů. V noci za letu jsou však téměř nefotitelní. Vyfocené exempláře jsou spící na zdi poblíž. Za dne jsou v hlubokém klidu a opatrně se dají i přenést na rostliny. Až při silném podráždění začnou vibrovat křídly a to je znamení, že se chystají na vzlet. Zřejmě se napřed musí zahřát na provozní teplotu. Někdy se však zase zklidní a neodletí.
39 fotek, 24.8.2016, 147 zobrazení, 16 komentářů | příroda
Švařec navštěvuji již mnoho let, ale ještě nikdy jsem zde nebyl v době květu naší nejvzácnější orchideje, kriticky ohroženého druhu C1t, a tím i největší rarity této NPP, kterou je švihlík krutiklas. Je znám pouze ze tří lokalit v ČR. Níže uvedený článek v Živě z r. 2004 uvádí pouze dvě, další byla mezitím objevena na soukromé zahradě. Jedná se o malou a nenápadnou rostlinu, květní stonek je vysoký 10-25 cm, květ v průměru 4-7mm, přízemní listová růžice měří několik cm. Při návštěvě jsem měl štěstí, neboť jsem si vybral dobrý rok - švihlíky letos rozkvetly v nebývalém množství stovek kusů na velké ploše a to již začátkem srpna. V nepříznivých suchých a teplých letech jich kvete méně a začínají kvést až v září. I zkušenějším botanikům proto dělá problém je nalézt. Letos s hledáním nebyl problém a našel jsem je jako nebotanik i neznalec orchidejí velice rychle. Podle zmiňovaného článku v Živě každý rok vykvétá 25-30 % z celkového počtu jedinců na lokalitě. Letos to zde možná bylo i více. Některé švihlíky byly od fotografů a a botaniků již připraveny k focení - v okolí orchideje byla odstraněna ostatní vegetace, aby byla vidět celá rostlina i s přízemní novou listovou růžicí, která se jinak skrývá v porostu a švihlík vystrkuje pouze květní stvol. Fotografie takto upravených švihlíků se jistě objeví v odborných publikacích. Mě proto stačilo pouze zakleknout a cvaknout. Švihlík se dokonale přizpůsobil životu na pastvinách, což se mu stalo osudným. Po změně způsobu hospodaření a likvidaci pastvin vyhynul. Na Švařci se udržel díky tomu, že pastva ovcí zde nebyla zřejmě nikdy přerušena. Dalším ohroženým druhem (C3), který vykvetl společně se švihlíkem, byl hořeček brvitý. Žije zde i množství vzácného hmyzu. Během několika hodin návštěvy jsem zde viděl tři druhy nejnápadnějších sarančat - saranči vrzavou, modrokřídlou a vlašskou, několik druhů kobylek i mnoho kudlanek nábožných - samců i samic, dospělých i nymf. Z jižní Moravy sem pronikl údolím Svratky okáč voňavkový a otakárek ovocný a žijí zde i další druhy vzácných motýlů.

http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/svihlik-krutiklas-pozoruhodny-druh-kveteny-cr.pdf
35 fotek, 22.4.2016, 74 zobrazení, 7 komentářů | příroda
Z výpravy za kosatcem písečným na Svatý kopeček u Mikulova. Svatý kopeček sloužil v minulosti jako pastvina. Po ukončení pastevní činnosti začal zarůstat náletovými dřevinami. Alespoň část je dřevin zbavována a zachovala se zde vzácná flóra a fauna. Přírodní rezervace Svatý kopeček byla vyhlášena již v roce 1946. Jednou ze vzácných rostlin je kosatec skalní písečný, který roste pouze na několika místech na Břeclavsku a Znojemsku. Kosatec písečný i kosatec nízký jsou silně ohrožené druhy C2r. Kosatec nízký má listy slabě srpovité až 17 mm široké, kosatec písečný má listy úzce čárkovité široké pouze 1,5 - 6 mm a kvete pouze žlutě, zatímco nízký má květy modrofialové, žluté i bílé. Kosatec nízký je na Pálavě i hojnější.
23 fotek, 20.3.2016, 51 zobrazení, 17 komentářů | příroda
Přestože počasí v březnu se vrátilo k normálu, vzhledem k velice teplému lednu a únoru je příroda zhruba na stejném stupni vývoje jako v loňském velice teplém roce. Prvního samce majky obecné jsem zde našel 14.2.2016. Majka je zde poměrně hojná. Lze nalézt i desítky kusů.
42 fotek, 22.2.2016, 120 zobrazení, 16 komentářů | příroda
Cílem prvního letošního výjezdu a focení do Znojma byl hlavně křivatec český pravý. Je to silně ohrožený a zákonem chráněný druh C2r. Může kvést již od ledna, je to nejdříve kvetoucí rostlina u nás. Do konce zimy zbývá ještě jedna třetina, teplota ve stínu se pohybovala odpoledne kolem 18 st., na rozehřátých skalnatých stráních bylo vysoko přes 20. Létali zde samci žluťásků řešetákových, včely, čmeláci, drvodělky i pestřenky. Hradišťské terasy se začínaly zelenat probouzející se vegetací. Křivatce byly v plném květu. Předpokládal jsem, že se objeví i první koniklece velkokvěté, nenašel jsem však ani jeden. Tento křivatec neroste na vápencích a proto jej nenajdeme na Pálavě.
25 fotek, léto 2015, 74 zobrazení, 7 komentářů | příroda

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron