Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Proměňte svá alba ve fotoknihu

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.



reklama

14 fotek, letos v září, 14 zobrazení, 4 komentáře | příroda
Kudlanka nábožná je xerofilní a termofilní druh, který u nás původně žil pouze v nejteplejších oblastech jižní Moravy. V posledních asi dvaceti letech se začal, zřejmě v důsledku suchého a teplého počasí, šířit na sever Moravy a dále na západ do Čech. V posledních letech se dostává i do vyšších a chladnějších poloh Vysočiny. Na Žďársko se rozšířila údolím Svratky z Brněnska. Na Jihlavsko se šíří údolím řeky Jihlavy z teplejších oblastí Třebíčska - Mohelno. Asi před deseti lety překročila údolím Jihlavy Třebíč a pokračovala dále na západ. V letošním roce se objevila v údolí Brtnice. Našel jsem zde samce i samici, takže se již zřejmě jedná o stabilizovanou populaci a dostala se sem již v předchozích letech, ale nikdo si jí zde ještě nevšiml. Letošní jedinci jsou zřejmě zde vylíhlí. Domníval jsem se, že jsem ji zde našel první, ale v mapování kudlanek na Biolibu se objevil první nález z téhož místa ze dne 26.8.2017. Kudlanku jsem našel i přímo v Jihlavě již v září r. 2014, ale sem mohla být zavlečena dopravními prostředky a nemuselo se jednat o přirozené šíření. Je však možné, že se údolím řeky dostala až do Jihlavy. Prvního samce jsem letos našel v údolí Brtnice 5.9.2017 a samici 18.9.2017.
73 fotek, březen až září, 25 zobrazení, 15 komentářů | příroda
Charakteristika PR Údolí Brtnice je zde https://issuu.com/ornitolog/docs/biodiverzita_i_udolibrtnice
V r. 2014-2015 zde byly provedeny některé zásahy na ochranu biodiverzity. Společně v kombinaci s několika posledními velice teplými a suchými roky se zde v r.2017 objevilo několik druhů denních motýlů, kteří zde v průzkumech nebyly uváděny vůbec nebo pouze historicky. Jedná se hlavně o hnědáska květelového, hnědáska rozrazilového, modráska jetelového, soumračníka čárkovaného, perleťovce prostředního, vřetenušku čičorkovou i za dne aktivního přástevníka kostivalového. Na poslední chvíli se podařilo zachránit modráska vikvicového, který se letos objevil téměř v celém údolí. V letošním roce se velice rozrostla populace ostruháčka kapinicového, kterého bylo možno při jedné návštěvě vidět desítky kusů a ne pouze jednotlivě, jako v předchozích letech. Početnější letos byl i ostruháček jilmový a švestkový. Protože nález hnědáska květelového je natolik překvapivý, zařadil jsem jej do samostatného alba zde: http://vrbamiroslav.rajce.idnes.cz/Hnedasek_kvetelovy_Melitaea_didyma_v_udoli_Brtnice_r._2017/
Rozšiřování teplomilných druhů z jižní Moravy dokládá i saranče modrokřídlá a kudlanka nábožná, které se v r. 2017 objevily v údolí Brtnice. Sice se nejedná o motýly, ale jejich foto také přikládám.
38 fotek, léto, 68 zobrazení, 9 komentářů | příroda
Hnědásek květelový (Melitaea didyma) je jeden z našich nejkrásnějších hnědásků. Je kriticky ohrožený a na většině našeho území již vyhynul. Historicky zřejmě žil i v údolí Brtnice a Jihlavy po Luka n.J. - nálezy jsou asi do r. 1980. Na celé Vysočině je rovněž nezvěstný. Nejbližší současné místo výskytu je Mohelno a zřejmě údolí Jihlavy po Třebíč. To, že se opět objevil 12 km od Jihlavy je velice překvapivé a když jsem jej zde uviděl, tak jsem nemohl uvěřit vlastním očím. Navíc se neobjevil jednotlivě, ale na louce při cestě na Rokštejn zde poletovalo minimálně 10 ks. Létal rovněž na netypickém stanovišti - kulturní obhospodařované louce 2x ročně sečené. Je otázka, zda housenky dokáží na této louce přežít nebo sem motýli zaletěli z jiných míst v okolí, která se pravidelně strojově nesečou. Skalnatá xerotermní stráň je na druhé straně cesty. Všichni motýli byli čerstvě vylíhlí a neměli za sebou dlouhou migraci několik desítek kilometrů údolím Jihlavy nebo z jiné jihomoravské lokality. Přiletěli sem tedy již předchozí generace v několika posledních teplých letech. Na jižní Moravě se líhne již koncem června, zde o měsíc později. Po prvním nálezu hnědásků 23.7.2017 jsem při opakovaných návštěvách 1x až 2x týdně do 13.8.2017 pozoroval asi 40 ks. Samozřejmě jsem pozoroval pouze malou část populace, takže hnědásků zde musely být stovky exemplářů. Rovněž lze předpokládat, že jsem nezastihl ani první ani poslední kusy, takže hnědásci zde létali asi měsíc.
6 fotek, 13.5.2017, 40 zobrazení, 3 komentáře | příroda
Martináč hrušňový je největší evropský motýl. U nás žije hlavně na jižní Moravě, ale ojediněle i na střední a severní Moravě. Žil i v Čechách v Polabí, ale zde již zřejmě vyhynul. Housenky žijí nejen ha hrušních, ale i téměř na všech ovocných stromech a vrbách, topolech, jasanech a dalších dřevinách. Samci přilétají na světlo, samice jsou příliš těžké a moc nelétají.
Tento přilétl na světlo při svícení K.E. v Ječmeništi u Znojma.
38 fotek, 10.4.2017, 72 zobrazení, 38 komentářů
Majka uralská je jeden z našich najvzácnějších bezobratlých. Žije pouze na jižní Moravě na Pálavě a Pouzdřanech a ojediněle na několika dalších lokalitách. Z toho pouze na Pouzdřanech je hojná a najde ji nejen entomolog, ale i laik. Mimo majek zde začala i sezona otakárků. Líhli se v širokém okolí a slétali se na vrchol, kde dochází k páření. Byly zde vidět desítky kusů úplně čerstvých ovocných i fenyklových. Za několik dní se přidá i pestrokřídlec podražcový. Sezona kosatců nízkých již byla za zenitem, ale ještě se daly najít čerstvě rozkvetlé exempláře. Koniklece velkokvěté již odkvetly, koniklec luční český jsem našel v jednom trsu se dvěma květy. Bylo zde vidět i množství kupek výměšků žížaly hlubinné (Allolobophora hrabei) - je to naše největší žížala - dosahuje délky kolem 50 cm. Nikdy ji nelze spatřit na povrchu. Proto byla objevena až v r. 1929. Žije na spraších na jižní Moravě. V běžné krajině však již byla hlubokou orbou a používáním chemikálií vyhubena. Žije však proto opět jenom na Pálavě a Pouzdřanech. Nyní je vidět více kupek trusu - suché letní období přežívá v komůrce hluboko v zemi a není aktivní.
37 fotek, 29.3.2017, 27 zobrazení, 11 komentářů
Koncem března zde již byla příroda zcela probuzená. Vidět byla i užovka stromová, ta se však nedala fotit.
22 fotek, 9.3.2017, 48 zobrazení, 8 komentářů | příroda
Hlavním cílem byly majky a bledule, nečekaně se již poměrně brzo začátkem března objevila i užovka hladká. Je hadem, který se ze zimního spánku probouzí nejdříve - v březnu - i na chladné Vysočině to bylo hned počátkem prvního jarního měsíce, astronomicky ještě panuje zima. Užovka hladká má mnoho zajímavostí. Je často laiky zaměňována se zmijí. Než jsem zjistil, že v údolí Brtnice žije, považoval jsem ji za zmiji rovněž. Jako jediná z našich užovek je vejcoživorodá - mladí hadi se z vajíček vyvíjí ještě v těle samice. Dále je herpetofágní - její hlavní potravou jsou ještěrky, slepýši a ostatní hadi. Malé užovky se živí hmyzem, dospělí méně malými hlodavci, ptáky a žábami. Je nejmenší užovkou, dorůstá do velikosti kolem 80 cm. Je xerotermofilní - vyhledává teplé stepi, lesostepi a jižně orientované stráně. U nás proto žije hlavně v nižších polohách do 500 m.n.m. V údolí Brtnice a v údolí Jihlavy proto dosahuje nejvyšší hranice svého rozšíření na Vysočině a na Jihlavsku již výše nevystupuje. I když je aktivní za dne, tak ji pro její plachost v přírodě často nepotkáme. Fotit se dala hlavně proto, že bylo chladno a byla ztuhlá po zimě.
44 fotek, 3.3.2017, 71 zobrazení, 9 komentářů | příroda
První letošní focení ve Znojmě 3.3.2017. Vzhledem k tuhé zimě je vegetace oproti loňsku poněkud opožděná. Ovšem nadprůměrné teploty koncem února a začátkem března růst urychlují. Znojemská přehrada byla začátkem března ještě pokrytá ledem, což se již mnoho let nestalo. Loni již křivatce české začátkem března odkvétaly, letos teprve začínaly kvést. Většina konikleců velkokvětých byla ještě ve stavu malých chlupatých kuliček přisedlých k zemi. Pouze několik prvních nedočkavců se již rozvinulo. Husté ochlupení je pro květy konikleců nutné, protože rozvétají velice brzo, někdy již v únoru a chrání se tak před mrazem. Hradišťské terasy na ČT 1 http://www.ceskatelevize.cz/porady/11126999091-minuty-z-prirody/215562220300098-hradistske-terasy/
23 fotek, 27.7.2016, 21 zobrazení, 3 komentáře | příroda
Cílem bylo najít kobylku ságu. Na celé Pálavě však žije každý rok asi 200 ks dospělých kobylek, takže to je příslovečné hledání jehly v kupce sena. Snad letos. Již u končících zahrad nad Horními Věstonicemi se alespoň objevilo několik samců roháče obecného.
21 fotek, 15.7.2016, 43 zobrazení, 12 komentářů | příroda
Vřetenuška pozdní je jedna ze vzácnějších a kriticky ohrožených vřetenušek. Z NP Podyjí a Šobesu je sice známá, ale najít ji zde se nepodaří vždy. Toto je náhodný nález, když jsme ji s kamarádem plánovitě nehledali. http://frantisekrasocha.rajce.idnes.cz/Vretenuska_pozdni%2C_15._cervenec_2016/ Má ještě jednu zvlkáštnost. Ostatní naše vřetenušky mají červené skvrny na tmavém podkladu, vřetenuška pozdní má na červeném podkladu tmavé skvrny. A jak již název napovídá, líhne se později než ostatní vřetenušky.
13 fotek, 30.6.2016, 23 zobrazení, 5 komentářů | příroda
Po roce opět za bělopáskem tavolníkovým v jižních Čechách v PP Ruda u Horusic. Bylo dost vedro a tak motýli byli již od rána velice aktivní a nedali se moc dobře fotit. Našel jsem však čerstvě vylíhlou samici, která se již spářila. Přilétali ale další samci a pokoušeli se rovněž pářit. Někdy se objevili i tři samci najednou a bylo zde velké víření. Pod samicí je vidět prázdná kukla. Ještě než stačila po vylíhnutí odletět ihned ji objevili samci a došlo k páření.
12 fotek, 14.6.2016, 26 zobrazení, 8 komentářů | příroda
Jedná se o vzácnou a kriticky ohroženou vřetenušku. Žije u nás asi na dvaceti lokalitách, všechny populace jsou velice malé a proto snadno zranitelné. Místa výskytu jsou vlhké louky, mokřady a rašeliniště. Živná rostlina je štírovník růžkatý. Jedno z míst výskytu je PP Hajnice na Jihlavsku v nadm. výšce kolem 600 m. Péče o lokalitu je dobrá - louka je mozaikovitě sečena, náletové dřeviny jsou odstraňovány a tak je v posledních letech populace stabilní.
17 fotek, 22.6.2016, 25 zobrazení, 10 komentářů | příroda
Po roce opět v Lísovech. Je potěšitelné, že perleťovec severní se zde opět vyskytuje v hojném počtu. Jedná se ovšem o velice malou populaci na několika stovkách metrů čtverečních. Další podmínkou výskytu je živná rostlina housenek - klikva bahenní rovněž ohrožený druh C3. Motýli zde sají hlavně na mochně bahenní, vzácnějším druhu C4a. Na rozdíl od ostatních žlutě kvetoucích mochen má tato květy tmavě červené. Roste pouze na rašeliništích a podmáčených místech.
44 fotek, 18.5.2016, 30 zobrazení, 5 komentářů | příroda
Po roce zopakovaná návštěva Podyjí z r. 2015.
31 fotek, červen 2016, 35 zobrazení, přidat komentář | příroda
Nalézá se asi v polovině cesty mezi Moravským Krumloven a JE Dukovany. Jedná se o bývalý vojenský výcvikový prostor s polním letištěm, na kterém se nyní vyskytuje kolonie syslů. Jinak jde o typickou ukázku toho, jak selhává stát a orgány územní samosprávy na úseku ochrany přírody. Od opuštění prostoru armádou území beznadějně zarůstá a ztrácí svůj stepní charakter. I když zde byla vyhlášena 29.5.2014 přírodní památka, nebyla realizována žádná opatření k udržení původnbího charakteru. Na území nebylo přistoupeno k pastvě nebo kosení a vykácení náletových dřevin. Naopak majitelé pozemků chaoticky vysazují borovice, což je naprosto nepřípustné. Při pohledu na katastrální mapu je totiž patrné, že výměra chráněného území o ploše 34,48 ha, je rozdělena mezi desítky majitelů. Pruhy jednotlivých pozemků jsou přitom široké třeba jen několik metrů. Je pochopitelné, že dohodnout se se všemi na jednotném postupu je problematické. To však muselo být jasné ihned. Takto sice bylo vyhlášeno chráněné území, kde se však nic nechrání a hlavní předmět ochrany - kriticky ohrožený a vymírající Maculinea alcon rebeli je i zde odsouzen k vyhynutí. V r. 2013 zde ještě létali stovky kusů, v r. 2015 a 2016 zde byli k vidění již jenom jednotlivě v počtu 2-3 ks. Dlužno poznamenat, že k úbytku zřejmě přispělo sucho v r. 2015, kdy většina živných rostlin hořce křížatého zasychala a v zájmu zachování podzemní části rostliny nevytvářela květy, ve kterých se vyvíjí počáteční stadium housenek modráska. Příroda je na tyto situace připravena a ve zdravém prostředí by si poradila. Bez pastvy jsou však hořce zastíněny okolní vegetací a mohou vyhynout a s nimi i modrásek.
57 fotek, 22.4.2016, 21 zobrazení, 5 komentářů | příroda
Koncem dubna je již zámecký park v Lednici plný kvetoucích stromů, květinových záhonů i planě rostoucích květů na loukách.
24 fotek, 19.4.2016, 62 zobrazení, 32 komentářů | příroda
Začínající jaro v NP Podyjí. Začínají se líhnout další jarní druhy motýlů a růst houby.
41 fotek, 31.3.2016, 21 zobrazení, 4 komentáře | příroda
Koncem března již bylo jaro na jižní Moravě plném proudu.
28 fotek, 26.5.2016, 32 zobrazení, 12 komentářů | příroda
Nežije samozřejmě na hadcové stepi, ale na vlhkých pasekách pod stepí u řeky Jihlavy. Ohrožený druh, který z mnoha míst výskytu vymizel. Při zadání názvu ve vyhledávači se spíše objeví recenze ke stejnojmennému filmu.
17 fotek, červen 2015 až květen 2016, 50 zobrazení, 1 komentář | příroda
Zatímco jasoň dymnivkový v Čechách před koncem 20. stol. vyhynul, na Moravě je v některých oblastech ještě hojný. Zvláště na Břeclavsku a v Podyjí se díky cílenému managementu jeho polulace dokonce zvětšuje. V údolí Želetavky nedaleko obce Dešov se jedná o územně nechráněnou populaci, která je součástí rozsáhlé podyjské v NP Podyjí. Proniká sem údolím Želetavky od Bítova, kde se Želetavka vlévá do Vranovské přehrady. U Dešova tvoří Želetavka hranici mezi Jihomoravským krajem a Krajem Vysočina. Územně i geologicky se tak zde dostáváme na Vysočinu do nadm. výšky kolem 400 m. Blíže o rozšíření jasoně pojednává článek autorů P. Vlašánek, M. Konvička a J. Beneš v Živě 2/2012 http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/jason-dymnivkovy-po-vice-nez-10-letech.pdf

Jasoň se zde ojediněle vyskytuje v malých populacích i mimo údolí Dyje a Želetavky - tyto však pomalu zanikají.
Asi před třiceti lety jsem cestou na Vranovskou přehradu za obcí Dešov pomalu vyjížděl serpentinami z údolí Želetavky a na louce kolem silnice jsem viděl poletovat jakési velké bělásky. V té době jsem vůbec netušil, že by se mohlo jednat o jasoně. Nedalo mi to a zastavil jsem, abych si prohlédl o co se jedná. K mému překvapení to nebyli bělásci, ale jasoni dymnivkoví. Potom jsem v údolí dlouho nebyl a po r. 1990 jsem s překvapením zjistil, že jasoni tam stále žijí. V posledních letech tam zajíždím pravidelně - od Jihlavy je to pouze 60 km - a zdá se, že populace je stabilizovaná. Jenom kolem silnice jsou vždy vidět desítky kusů a nemusí se po nich pátrat - poletují i kolem zaparkovaného auta a přeletují přes silnici. Je to již mimo chráněné území a nejsou zde prováděna žádná opatření ve prospěch jasoně. Přizpůsobil se tedy životu v normálním hospodářském lese - v lesních lemech, na okraji silnice, obsazuje paseky po plánované těžbě. Naštěstí vzhledem ke svažitému a nepřístupnému terénu zde nedochází k frézování pařezů a orbě pasek po těžbě. Samozřejmě k tomu přispělo i to, že díky svažitému a skalnatému terénu se nikdy úplně nezapojil les na stráních údolí a v nivě Želetavky je květnatá louka, i když rovněž strojově sečená. Bližší popis lokality je i u jednotlivých fotek. Z dalších zajímavých motýlů jsem zde viděl modráska rozchodníkového, ostruháčka ostružinového, dlouhozobku zimolezovou. V létě jsem zde nebyl, ale předpokládám, že jako se sem z Podyjí dostal jasoň, tak se zde vyskytuje u Vranovské přehrady hojný okáč medyňkový i voňavkový a bělopásek dvouřadý.

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter